Jaký byl: Tréninkový pobyt Robina Bařáka v USA
V termínu 12.7. – 22.7.2017 se účastnil hlavní trenér Akademie Robin Bařák společně s Radkem Janušem pravidelného cvičebního pobytu u Sensei Avi Rokah v Los Angeles, USA.
Lokalita cvičebního pobytu nebyla vybrána náhodou a ani dána svou atraktivitou. V roce 1953 se sensei Nishiyama účastnil jako člen japonského exhibičního týmu cesty po Spojených státech, kde předváděli bojové umění na jednotlivých základnách americké armády. Účast v tomto týmu byla prestižní záležitost a sensei Nishiyama byl jeden z nejmladších členů exhibičního týmu, jako takový měl největší možnosti zůstat v USA, v zemi do té doby karate téměř nepolíbené. Od roku 1961 měl Hidetaka Nishiyama své dojo právě v Los Angeles a odtud cestoval po celém světě učit karate. Stejně tak řada studentů jezdila na pravidelné cvičební pobyty do Los Angeles, kde se učili karate od sensei Nishiamy. Někteří zůstali kratší dobu, na příklad Robin Bařák navštívil dojo Hidetaka Nishiyamy v roce 2004, jiní až do senseiovy smrti. Mezi nimi například i Robert Dobeš, jediný Čech, který strávil v Los Angeles přes 10 let tréninku. A právě Robert Dobeš bude exkluzivním hostem našeho letního karate campu, kde povede první seminář po 18 letech v ČR.
Nejdelší čas však u sensei Hidetaka Nishiyamy strávil právě sensei Avi Rokah z Izraele. Ten má posledních 30 let také dojo v Los Angeles a je považován za jednoho z nejlepších žáků sensei Nishiyamy. Po smrti Hidetaka Nishiyamy v roce 2008 začala řada studentů navštěvovat právě jeho dojo.
O předchozích pobytech Robina Bařáka v Los Angeles si můžete přečíst zde:
2016, 2015, 2013
Jaký tedy byl letošní pobyt?
Tentokrát jsem zde strávil „pouze“ 10 dnů, které bezprostředně předcházely našemu Letnímu karate Campu 2017. Chtěl jsem jet opět na tři týdny letos na podzim a vypadalo to, že pojedu sám. Radek Januš (předseda ČATK a hlavní trenér ve Valašském Meziříčí a Brně), který je můj tradiční spolucestovatel za karate, nejen do Los Angeles, měl už svůj pobyt v Los Angeles naplánován na červenec. Nakonec jsem se rozhodl, že se přidám k němu i za cenu zkrácení pobytu na 10 dnů a to hlavně z důvodu navazujícího Letnímu karate Campu 2017.
Díky rozhodnutí na poslední chvíli jsme letěli každý jiným letadlem a potkali se až na letišti v Los Angeles. Stejně tak mé ubytování nebylo potvrzeno ze strany poskytovatele až do okamžiku příjezdu na místo s kufrem v ruce. Právě ubytování byla jedna z největších změn letošního pobytu. Pronajali jsme si prostřednictvím populární služby Airbnb jeden pokoj v bytě, který jsme sdíleli s majitelkou cca 300m od dojo, což představovalo velkou časovou úsporu. Tréninky probíhají dvoufázově, při dojezdové vzdálenosti 45 minut od dojo, jsme tak dříve trávili 3 hodiny denně v autě jen cestou na tréninky a zpět. Tento neefektivní čas odpadl a tak jsme mohli trávit více času např. po tréninku ještě v dojo. Další velkou změnou byla teplota, která se sice dala snést venku, ale v čase intenzivního tréninku uvnitř dojo nám připomínala spíše saunu. Pro nás milosrdně byla teplota v dojo uvedena ve stupních Fahrenheita a nás ani nenapadlo to přepočítávat na stupně Celsia, výsledek by mohl být příliš zdrcující. Nezáleželo na denní hodině (část tréninku je ráno, část v poledne a poslední vždy večer), kimona byla propocena už na konci rozcvičky, a to nás teprve čekal trénink, který většinou obsahoval posledních 20 minut volného zápasu při střídání partnerů po určitém časovém úseku.
Opět jsem měl možnost zápasit s Avi Rokah sensei a opět jsem pochopil, že jeho úroveň načasování a strategie zápasu je daleko před mými dovednostmi. Každý dílčí úspěch na mé straně, byl oním nenápadným a skromným mužem vrácen minimálně trojnásobně nazpět. Zejména ke konci tréninku jsem díky teplotě a intenzitě cítil značnou únavu a schopnost rychlé reakce šla radikálně dolů. Snaha nalezení správného načasování a zasáhnutí soupeře s minimem vložené energie se nestala cílem tréninku, ale spíše nutností k přežití do konce tréninku. Místní studenti okamžitě vypínali klimatizaci po příchodu do dojo z obavy o nachlazení. Později se přiznali s nadsázkou, že to bylo částečně i snahou trochu více nás unavit a získat více šancí při závěrečných zápasech. Bylo na nich vidět, že jsou rádi, že s námi mohou zápasit. Nás styl zápasu a rychlost kombinací, která je dána zejména odlišným stylem výuky karate v Evropě a hlavně díky závodním zkušenostem, jim dělá nemalé problémy, které se snaží ze všech sil překonat. V druhé polovině mého pobytu přijela také výprava z Izraele včetně Rueven Sharfa, který je výborným zápasníkem a zejména byl dlouholetým studentem sensei Nishiymy v době, kdy bydlel v Los Angeles. Jeho karate je na velmi dobré úrovni, a tak jsem si společný trénink užil.
Pojímám podezření, že i přes vše výše uvedené nás a naše karate má sensei Avi Rokah rád. Byla vidět jeho maximální snaha předat nám maximum z jeho znalostí. Tím, že můj pobyt byl kratší, se mnohem intenzívněji zaměřil sensei Rokah na můj trénink. Bral si mě na ukázky a také vždy, když na mě vyšel „slabší“ soupeř, po pár okamžicích jej sám vystřídal a začal se mnou zápasit. V průběhu tohoto pobytu jsme se také potkali několikrát mimo dojo, kdy nám sensei ukázal několik místních podniků se skutečně dobrým sushi.
Po 10 dnech skvělého tréninku karate, opětovného shledání s přáteli z dojo a také sensei Avi Rokah byl čas letět domů. Po příletu pár hodin volna, u kterých je těžké identifikovat, zda se jedná o noc nebo den (časový posun mezi Los Angeles a Českou repulikou je 8 hodin) a je čas vyrazit plný inspirace a energie na náš Letní karate camp 2017. Těším se na Vás. Robin
