5. medailí z Mistrovství světa WTKF 2018 Kanada putuje do Zlína

Ve dnech 26. a 27. října se 8 karatistů z naší Akademie karate Zlín zúčastnilo v rámci reprezentačního výběru ČR Mistrovství světa v tradičním karate WTKF v kanadském St. John’s. Mistrovství světa se opakují ve dvouletém cyklu střídajíc se s evropským mistrovstvím.
Jmenovitě za Zlín reprezentovali Českou republiku:
Hana Juráňová
Jindřich Mašláň
Michal Pavlík
Mikuláš Přecechtěl
Josefína Přecechtělová
Saša Šindel
Šimon Terč
Daniel Veselý

Celý tým české reprezentace, koučů a rozhodčích vyrazil na cestu už v úterý 23.10. v ranních hodinách odletem z Prahy. Dlouhá a náročná cesta byla přerušena nutnou přestávkou před navazujícím letem z Toronta. Chvíli to vypadalo, že budeme nocovat na letišti, ale díky zvládnuté organizaci našich koučů se celá výprava už před půlnocí přechodně ukládala ke spánku v torontském hotelu. Bylo to skutečně náročné, ale brali jsme cestovní komplikace jako moment, který nás utuží a posílí. Po náročné přípravě se nemůžeme vzdát jen proto, že je cesta dlouhá a únavná. Konečně, je taková pro všechny, i pro Poláky, tradičně naše největší rivaly. S takovým krédem jsme po dopoledni aklimatizace nastupovali k poslednímu tréninku den před závody.

Celý tým se jej účastnil společně, starší předávali zkušenosti mladším, ladili jsme formu. Krásným sportovním gestem bylo uvolnění prostoru pro trénink v hotelu kanadskou reprezentací nám jako výraz pochopení cestovatelských peripetií. Domácí byli skutečně velkorysí a bylo vidět, že se jejich sportovci spolu s množstvím dobrovolníků z organizačního týmu skutečně snaží, abychom se cítili dobře a jako doma. Základna sportovců studujících tradiční karate není v Severní Americe taková jako např. v Evropě, ale je na vzestupu a karate jako by v těchto dnech bylo v St. John’s mezinárodním jazykem jehož nejpoužívanějšími slovy byly v roce výročí nedožitých 90 let jeho zakladatele sensei Nishiamy respekt a úcta. Ty jsou pojítkem všech, vítězů i poražených, jako by o umístění ani nešlo. Vzpomínka minutou ticha patřila předčasně zesnulému Witoldu Kwiecinskému, polskému reprezentantovi a medailistovi z posledního MS v Krakově v roce 2016.

Městská hala je primárně určena lednímu hokeji, který je tady doma, a tak byla trochu chladná a my jsme to vyvažovali odhodláním, horkou krví a teplými ponožkami. Dostali jsme se do ní pohodlným průchodem z hotelu což bylo příjemné.

Čeští závodníci startovali s odhodláním předvést své nejlepší karate na kterém pracovali celý rok. Kategorií bylo mnoho, a tak se naši museli udržet celodenně v kondici, stupňujíce koncentraci a soustředění, než na ně dojde řada. Přáli bychom Vám zažít ten ruch při závodech, tu úžasnou atmosféru.

Naše nasazení se nakonec po prvním dni odrazilo na zisku 20 medailí; z toho 5 pak letělo domů do Zlína.

V kategorii Děti D nenašel Mikuláš Přecechtěl žádného přemožitele ani z řad polských závodníků, a tak si domů odvezl jeho už druhou zlatou medaili ze Světového poháru.
V juniorské kategorii kata postoupil do semifinále Šimon Terč a až do finále Saša Šindel, kterému uniklo 3. místo o desetinu bodu před polským závodníkem. Saša ale později získal stříbrnou medaili v kategorii kata team společně s Michalem Pavlíkem a Pavlem Tomečkem ze Vsetína a další stříbrnou medaili z en-bu.
Hanka Juráňová vybojovala bronz v kategorii kumite team i přes nepříjemné zranění, které jí způsobila britská závodnice.
Dan Veselý, který připomínal řezníka krví na kimonu, zápasil s budoucím mistrem světa, stejně jako Josefína Přecechtělová, která ustála zápas téměř bez zranění.
Jindra Mašláň se utkal s britským zápasníkem a budoucím stříbrným medailistou a na medailové pozice nedosáhl ani v rámci kumite teamu.

Druhý den je vždy na takových závodech určen formálnímu ceremoniálu, nástupu týmů a jejich představení. Za doprovodu městského žesťového orchestru St. John’s se před námi předváděly pro nás i exotické týmy Jižní Ameriky, které jinak ani neznáme ze soutěží. Ale nenechte se mýlit a třeba pokud jde o Brazilce určitě nezaměňujte výraz „exotický“ s výrazem „neumí karate“.

Vrcholem druhého dne pak byly finálové disciplíny úspěšných závodníků vzešlých z předchozího dne. Pro nás to byl Filip Popelka z Brna. Po souboji finalistů prvního dne skončil čtvrtý. Umístění ale nerozhoduje. Výkony všech v jeho kategorii byly rovnocenné a zakalené čekáním 24 hodin. Program pokračuje předáváním medailí.

Součástí výpravy byli také naši rozhodčí s mezinárodní licencí. I oni jsou reprezentanty své země a jejich kreditem, který si nechceme nikdy ušpinit, je nestrannost. Pod tlakem všeobecně preferovaných výsledků je ctí si ji ve vypjaté atmosféře udržet, což se podařilo.

Návrat zpět domů už probíhal hladce bez komplikací (až na jednu ztracenou letenku) a po 12 hodinách v letadle a 4 v autě jsme konečně dorazili zpět domů do Zlína. Odnášíme si vzpomínky a motivaci a pokračujeme s naším mottem – ať jsme každý den lepší než ten předchozí!

Děkujeme všem, kteří nás podporovali a sdílíme s nimi náš úspěch.

 

Výsledky

1. místo Mikuláš Přecechtěl (Kata děti D)
2. místo Saša Šindel, Michal Pavlík a vsetínský Pavel Tomeček (kata tým kadeti až junioři)
3. místo Saša Šindel a vsetínský Pavel Tomeček (en-bu kadeti až junioři)
3. místo Hana Juráňová společně s Hanou Venturovou, Terezou Kleiblovou a Dominkou Vašíčkovou (kumite tým ženy)
4. místo Saša Šindel (Kata kadeti)

Fotogalerie

https://photos.app.goo.gl/kwc6iyKVrYKhB5St7