Sensei Robin Bařák se zúčastnil tréninkového kempu pro instruktory v Los Angeles v USA
Ve dnech 9.2.-11.2. se v americkém městě Los Angeles konal tréninkový kurz pro instruktory z celého světa, jehož součástí byl také hlavní trenér Akademie karate Zlín sensei Robin Bařák.
Už od 60. let dvacátého století vyučoval karate v Los Angeles sensei Nishiyama a stalo se tak Mekkou tradičních karatistů z celého světa. Robin Bařák se ještě jako student vysoké školy stal jedním z mála Čechů, kteří měli možnost se učit přímo u sensei Nishyiama v jeho dojo v Los Angeles.
S minimálním rozpočtem a jen díky studentské půjčce tenkrát vyrazil i s Radkem Janušem do Los Angeles za jedinečnou cestou za studiem karate. Ubytování zdarma v místnosti nad tělocvičnou poskytl Avi Rokah sensei a právě zde začal náš dlouholetý vztah s mistrem Avi Rokah, který po smrti sensei Nishiyama byl ještě prohlouben pravidelnými měsíčními pobyty při studiu tradičního karate v dojo Avi Rokah sensei. Tuto tradici pravidelných cvičebních pobytů ukončila až pandemie covidu-19 a pro Robina Bařáka byla letošní cesta na mezinárodní instruktorský kemp po dlouhých 4 letech návratem do Los Angeles.
Jak na tento pobyt vzpomíná sensei Robin Bařák?
S rostoucí kvalitou tradičních karatistů ve Zlíně i ČR cítím velkou potřebu posouvat se i já dále a být připraven je mít stále co učit. Loni i předloni jsem měl možnost už dvakrát navštívit dojo Toru Shimoji v Atlantě, ale najít v plném karatistickém kalednáři prostor pro další pobyt v USA, bylo velmi náročné. Když byl ohlášen únorový termín školení instruktorů v Los Angeles, bylo mi jasné, že musím vyrazit. Poslední pobyt mi utekl mezi prsty v postcovidové době, kdy byly ještě vyžadovány testy na covid a ten můj vyšel 24 hodin před odletem pozitivně. Právě když jsem nasedal letos do letadla, tak se mi vybavila vzpomínka, jak jsem posledně trhal letenku a vybaloval kufr.
Letošní výjezd, stejně jako všechny ostatní pobyty v Los Angeles, jsem absolvoval s Radkem Janušem, předsedou České asociace tradičního karate a mým nejlepším kamarádem v jedné osobě. I když instruktorský kemp se měl konat o víkendu, my jsme přiletěli už s týdenním předstihem, abychom se mohli zúčastnit ještě běžných tréninků u senseie Avi Rokah, který patřil k nejlepším studentům senseie Nishiyamy. Přeci jen letět přes polovinu světa jen kvůli 3 dnům tréninku není moc smysluplné, a tak se k nám přidali i další instruktoři z Evropy.
Už v letadle jsem se potkali s Andrzej Olech 6.dan (místopředsedou Polského svazu tradičního karate) a po příletu na letišti nás čekal Giedrius Dranevičius 7.dan (předseda Litevské asociace tradičního karate).
Los Angeles nás “přivítalo” deštivým počasím se skutečně vydatnými srážkami. Jak poznáte ve městě, kde vlastně téměř neprší, že máte díru ve střeše? Když začne skutečně hodně pršet. Měli jsme pronajatý apartmán přes Airbnb platformu nedaleko dojo a po příjezdu vypůjčenou Mazdou CX-9 nás čekala na třech místech kapající voda ze stropu. Několik kastrolů z perfektně vybavené kuchyně zachránilo situaci, topení potom náladu a mohlo se jít první den spát.
Už před příletem jsme věděli, že sensei Avi Rokah má zlomenou ruku, když blokoval kop svého syna v rámci tréninku. Pondělní ráno jsme však obdrželi informaci, že sensei Avi Rokah dnes nepovede tréninky, odpoledne jde na operaci v podobě kovové výztuže zlomeniny. My jsme si řekli, že to nevadí, a určitě do dojo půjdeme cvičit. Koneckonců jen naše auto obsahovalo 4 instruktory z nichž s plnou pokorou hlásím, že jsem byl já ten nejméně zkušený. Vyrazili jsme do dojo a náš příchod zmátl nejednoho mladšího studenta v dojo Avi Rokah sensei.
Kdo jsou ti lidé? Proč je všichni vítají? My jsme se po těch letech cítili “jako doma” všichni staří přátelé (čtěte partneři na zápasy) nás vítali, jako bychom dojo opustil včera. O skutečné překvapení se pak postaral Avi Rokah sensei, který rozrazil dveře dojo 2 minuty před začátkem tréninku. Věděli jsme, že má dnes za sebou 1,5 hodinový zákrok v plné narkóze a nemocnici opustil teprve před 2 hodinami. S vyděšeným výrazem ve tváři a ze mě vypadla poněkud neslušná otázka “Co tady děláš?”, na kterou mi obratem odpověděl. “Já tady učím karate!”.
První z mnoha tréninku, který jsme si pod vedením Avi Rokah sensei mohli v průběhu týdenního pobytu užít, ale ten, ze kterého jsem si odnesl tu největší lekci. Lekci o tom, že spirit je důležitější než tělo. O tom, že není dobré hledat výmluvy a vždy se pokusit o maximum.
Dny šly jeden za druhým a počasí se umoudřilo, pravidelné tréninky jsme si uživali a zbyl i čas objevit nová místa jako například Neptun.net. Tato restaurace je u pobřeží oceánu na krásném místě při výjezdu z Malibu. Toto místo se objevilo v nejednom filmu. Zaparkovali jsme tam, kde ve filmu přistával Iron-Man a klasické americké (nezdravé jídlo) si dali u stolu, který v Rychle a zběsile používal Vin Diesel jako své oblíbené pro sjednávání kšeftů. Atmosféru dotvářeli přijíždějící motorkáři na silných mašinách, tuningová auta a slunce nad oceánem. Téma hovoru u stolu? Stejně jako v podstatě celý týden – karate 🙂
V pátek to vše vypuklo, přesun z malého Rokah dojo do prostor pro instruktorský kurz a příjezd instruktorů z Kanady, Brazílie, USA, Chile, Uruguay, Izraele a díky naší výpravě, také z Polska, Litvy, a České republiky.
Celý tréninkový kemp vedl sensei Avi Rokah a každý den se trénovalo 6 hodin denně.
V průběhu kempu všichni instruktoři navštívili hrob senseie Nishiyama, kde společně položili květiny a sdílelí vzájemné vzpomínky na senseie.
Skvělá atmosféra a intenzivní trénink, který měl za cíl posunout nás v našich schopnostech a dovednostech dále. Rychlé střídání ve dvojicích dle náhodného scénáře vám co pár minut přineslo dalšího partnera na vysoké karate úrovni se kterým jste si mohli vyzkoušet, jak si Vaše karate stojí v takto vysoké konkurenci.
Patřil jsem k jedněm z věkově mladších účastníků a tak mě poznámka směřující na mou adresu “almoust star”, když na mě vyšel jeden z amerických instruktorů, pobavila. Stejně jako o 5 minut později jiný starší instruktor, tipuji 70 let, který mě začal prohánět po tělocvičně. Nikdy nevíte, komu se v dojo ukláníte při takové mezinárodní akci, a to je na tom jedinečné. Sdílet své umění, zkušenosti a získat novou zpětnou vazbu pro svůj trénink.
Děkuji všem účastníkům, domácím studentům, našim přátelům a hlavně sensei Avi Rokah. Speciální díky osazenstvu naší výpravy, díky kterým byl pobyt okořeněn mixem polštiny, češtiny, angličtiny a snahy vyslovit pár slov litevsky, která však byla neúspěšná. Celý pobyt jsme si užívali skvělou atmosféru v Los Angeles, které už ztrácí svůj lesk v našich očích. Stejně jako Los Angeles svůj lesk ztrácí, tak Česká republika a Zlín získává. O tom ale až jindy.
Jsem rád, že jsem zpět a těším se na tréninky v našem zlínském dojo se všemi karatisty. Mám co nového učit a to je to, co mě motivuje jít na mé cestě karate dále.
Před odjezdem jsme si do kalendáře zapsali termín příštího ročníku a tak je pravděpodobné, že jsme “město andělů” a Rokah dojo nenavštívili naposledy.
Robin Bařák
Fotogalerie zde:
